Třikrát posvěcená fontána
Pokud už jste hlavní město Itálie navštívili, pak jste možná také viděli jeden římský div, kterým je Fontána di Trevi. Doslova div světa, který už tu stojí téměř tři staletí. Jedná se o největší barokní fontánu v Římě, do níž přitéká voda podzemním kanálem, který nechal už roku devatenáct před naším letopočtem vybudovat římský politik a vojevůdce Vipsanius Agrippa.
§ Samotná fontána je vysoká šestadvacet metrů a široká necelých padesát metrů.
§ Její rozměry jsou sice impozantní, ale nejvíce na ní všichni obdivují něco docela jiného.
– Sousoší, které celý monument zdobí, totiž nemá obdoby.
Ústřední postavou je bůh moře Neptun, který je možná zobrazen v životní velikosti. Měří totiž šest metrů. Kromě hlavního boha jsou tu i sochy Zdraví, Hojnosti a další symboly starší římské kultury. Na fontáně je kromě postav také zastoupena flóra.
– Najdeme tu fíkovník, břečťan, rákos a další rostlinstvo.
– Nesmí tu pochopitelně chybět vinná réva.
Fontána má i český otisk
Příkaz k tomu, aby se fontána vybudovala, dal papež Klement XII. Dokončení se však nedočkal ani on a ani jeho nástupce Benedikt XIV. Teprve Klement XIII. mohl slavnostně otevřít kašnu pro veřejnost.
§ Na historii této kamenné stavby můžeme poznat, že se ješitnost nevyhýbá ani svatým otcům.
§ Ti dva předešlí chtěli mít také svou zásluhu, a tak zde nechali vytesat svá jména a slavnostně rozestavěné dílo posvětili.
Ani stavitel neměl to štěstí, aby dotáhl celé dílo do zdárného konce. Nicola Salvi zemřel díky tomu, že pracoval ve vlhkém prostředí, a tak stavbu dokončil architekt Giuseppe Pannini. Ale i naše země má svou zásluhu.
– Díky brněnskému architektu Františku Antonínu Grimmovi, který se podílel na přípravě i realizaci.
– Byla to pro něho studijní tovaryšská cesta, na níž měl získávat nové zkušenosti.
– Tak tady se mu to jistě podařilo.